Význam vaišnavských obřadů

Duchovní otisk v řečišti naší mysli Ještě před několika desítkami let bývalo tradičním společenským zvykem všech národů doprovázet hlavní události života jako jsou například narození, svatba nebo postavení obydlí příznivými (duchovními) obřady. Dnes již není příliš patrné, jak by mohl být ku příkladu svatební obřad spjatý s duchovním životem, ale dříve měli lidé ke všemu, co se v jejich životě odehrávalo, vztah na základě duchovních hodnot. Je tomu tak proto, že kdysi se všeobecně neuvažovalo o tom, jak ovládnout a vykořisťovat přírodu a stát se na ní nezávislým, ale spíše jak s ní spolupracovat a využít moudře jejích darů. Lidé věděli a uznávali, že závisí na přírodě a že příroda závisí na Bohu, neboť je jeho energií. Lidé si byli vědomí Boha a nebylo jim nepochopitelné, že úspěch jejich manželství, rodičovství, nebo čehokoliv v jejich životě závisí na Bohu. Úřední svatba jim nedávala žádný smysl, chtěli mít svůj sňatek před oltářem, aby získali požehnání od Nejvyššího Pána a také od ostatních, kteří přijali pozvání k jejich svatbě. To je motivace zbožného a moudrého člověka, majícího vztah k duchovnímu životu.Podobný význam mají také všechny ostatní obřady a védská písma dávají takovým očistným obřadům název Samskáry. Samotné sanskritské slovo „samskára“ můžeme překládat jako hluboký pocit, dojem, nebo také otisk. Tak jako kroky za sebou zanechávají v mokrém písku na břehu řeky otisk stopy, samskára se ve vědomí vepíše hlubokým dojmem duchovního prožitku. Ten je inspirací, která vede naše myšlenky a emoce cestou duchovní seberealizace.

Důležité součásti každého obřadu

Ačkoliv se každý jednotlivý obřad může do značné míry lišit od ostatních, přesto by při žádném z nich neměly být opomenuty následující principy, na které v Bhagavadgítě upozorňuje Krišna svého přítele Ardžunu.Vysvětluje, že každá oběť by měla být doprovázena:

• zpíváním
• védských hymnů,
• rozdáváním duchovního jídla
• darováním odměny kněžím,
• měla by být vykonána s vírou,
• podle pokynů písem.
  

Následování autorizovaných pokynů védských písem

Ať už chceme být v čemkoliv úspěšní, bude moudré následovat pokyny těch, kdo nejlépe vědí, jak úspěchu dosáhnout. Chce-li se například někdo naučit hrát na housle, bude muset svěřit svůj talent do rukou zkušeného houslisty. Autorizovaný a uznávaný virtuóz je pro takovou osobu spolehlivým řešením mající kýžené výsledky. Stejně tak je nezbytné, aby obřad vykonával kvalifikovaný kněz podle autorizovaných písem. Ve védské kultuře si kněz nikdy nevymýšlel vlastní způsoby a pravidla pro provádění samskár. Přirozenou autoritou nejen pro samskáry, ale i pro jakoukoliv jinou činnost a zejména v otázkách duchovního života, jsou védská písma. Kdo může být kvalifikovanější a autorizovanější osobou než Bůh? On je autorem védských písem a z toho důvodu v ně můžeme mít plnou důvěru.

Víra a motivace

Z jakého důvodu bychom něco dělali, pokud by to nemělo žádný smysl? Každá činnost má přirozeně svůj smysl či výsledek, kterým jsme motivovaní pro její vykonání. Věříme tomu a proto to děláme. Víra a motivace je základem pro úspěch. Jenže jak víme, motivace může být u různých lidí rozlišná a proto je třeba znát, jaký druh motivace je správný. Podle Bhagavadgíty by měl člověk jednat především z povinnosti a neměl by být naopak motivován osobními sobeckými pohnutkami v podobě majetku, slávy, postavení nebo peněz. Jednáme-li s přesvědčením, že samskáry nám mohou pomoci především k pokroku v duchovním životě, potom si můžeme býti jisti správností naší motivace a víry.

Rozdávání duchovního jídla

Duchovní jídlem se rozumí jídlo uvařené a obětované s láskou a oddaností Nejvyššímu Pánu. Takové posvěcené jídlo se nazývá prasádam. V Indii je běžným zvykem při každé slavnostní příležitosti pozvat kromě svých přátel a známých také svaté osoby z okolí a rozdávat jim tolik prasádam, kolik si jen budou přát, k jejich plné spokojenosti. Někdy tak můžeme vidět i stovky a tisíce lidí, kteří byli na takovou hostinu pozváni. Je zřejmé, že pokud pozveme hosta do svého domu, musíme se o něj s náležitou pozorností postarat. Nabídnutí místa k sezení, jídla a pití, je tím nejzákladnějším, co bychom mu měli poskytnout. Pokud nejsme schopni věnovat dostatečnou pozornost každému jednotlivému hostu, potom bychom měli pozvat jen takové množství hostů, abychom tuto podmínku mohli splnit a nikdo se necítil nepříjemně, nebo zanedbaně.

Darování odměny kněžím

Na konci obřadu se rozdávají dary kněžím a to přirozeně takovým způsobem, který odpovídá možnostem dárce. Pokud je to ale možné, měli by být vhodně a přiměřeně obdarováni všichni přítomní hosté, obzvláště bráhmani a oddaní. Kromě toho je védskou tradicí, že při různých příležitostech, jako je narození dítěte, nebo svatba, přicházejí i hosté s dary pro svatebčany, či právě narozené dítě.
V Bhagavadgítě je řečeno, že milodar dávaný

• z povinnosti,
• s náležitou pozorností,
• bez očekávání odplaty,
• ve správnou dobu,
• na správném místě
• osobě, která ho je hodna,

je milodar, jenž patří ke kvalitě dobra.

Zpívání védských hymnů

Jeden z nejdůležitějších aspektů, na kterém závisí úspěch obřadu, je správné vyslovování manter a pečlivé následování předepsaných melodií při zpívání védských hymnů. Tyto hymny, sepsané v sanskritu písmem dévanágarí, nalezneme v prastarých védských knihách. Opěvují slávu Nejvyššího Pána a popisují dávné historické události, jež tuto slávu dokládají. Mezi nejčastěji zpívané hymny patří Brahmá Samhitá, Puruša Sůkta, Šrí Sůkta, Šánti Pánčakam. Při návštěvě některých chrámů v Indii můžete mít příležitost naslouchat sborovému zpěvu učených bráhmanů, zpívajících s velkou oddaností a vážností, což jen dokazuje, že jim zveršované poznání očividně přináší radost a uspokojení.

Hare Krišna mahámantra

I přestože budeme následovat pravidla, která se vztahují k různým obřadům, obzvláště při uctívání Božstev, budeme se dopouštět mnohých chyb. Šríla Jíva Gosvámí proto doporučuje zpívat svaté jméno Pána, což vynahradí všechny nedostatky. Z toho důvodu je zpívání svatého jména neodmyslitelnou součástí všech samskár. Navíc ze zpívání mahámantry - hare krišna hare krišna krišna krišna hare hare hare ráma hare ráma ráma ráma hare hare – získáme mnohem více, než jen odčinění našich nechtěných chyb. Tato mantra nám pomůže nalézt náš věčný vztah k Bohu a tím i dosáhnout dokonalosti seberealizace.